Organické polutanty v potravinách, životním prostředí a humánním biomonitoringu
Moderní společnost produkuje a využívá tisíce chemických látek, které se po svém uvolnění mohou dostávat do životního prostředí, potravního řetězce i lidského organismu. Některé z nich jsou perzistentní; mohou se v prostředí dlouhodobě hromadit a představovat potenciální riziko pro ekosystémy i pro lidské zdraví. Naše výzkumná skupina se zabývá studiem organických polutantů v celém jejich životním cyklu, od zdrojů znečištění v prostředí přes jejich přenos do potravin až po hodnocení expozice člověka pomocí humánního monitoringu. Zaměřujeme se zejména na perzistentní organické polutanty, jako jsou bromované retardéry hoření (BFR), polychlorované bifenyly (PCB), organochlorované pesticidy (OCP), chlorované parafiny (CP), perfluoralkylované a polyfluoralkylované látky (PFAS), často označované jako „věčné chemikálie“. Zabýváme se i polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), UV filtry, aditivy v plastech (ftaláty, bisfenoly apod.) a organofosfátovými retardéry hoření (OPFR). K jejich stanovení vyvíjíme a využíváme moderní multianalytické metody založené na plynové a kapalinové chromatografii v kombinaci s hmotnostní spektrometrií.
Výzkumná témata
Organické polutanty v životním prostředí
Jak se znečišťující látky dostávají do životního prostředí a co se s nimi děje poté? Studujeme výskyt, transport a osud organických polutantů ve vodě, půdě, sedimentech, ovzduší, sněhu i prachu. Zajímá nás, odkud pocházejí, jak se prostředím šíří, kde se hromadí a jak dlouho v něm přetrvávají. Zaměřujeme se také na látky spojené s používáním plastů, mikroplasty a plastová aditiva. Sledujeme, jak se tato aditiva v prostředí uvolňují a zda mohou mikroplasty fungovat jako nosiče a rezervoáry chemických látek. Výzkum nám umožňuje lépe porozumět zdrojům a šíření znečištění, expozici člověka i environmentálním rizikům a přispívá k hledání účinnějších způsobů monitoringu a ochrany životního prostředí.

Organické polutanty v potravním řetězci
Co se stane se znečišťujícími látkami, když se z prostředí dostanou do potravin? Studujeme přenos organických kontaminantů do potravního řetězce a sledujeme, jak se v něm šíří a hromadí. Zajímá nás, jak kontaminanty přecházejí do zemědělských plodin, potravin, krmiv i organismů a jaké faktory ovlivňují jejich výskyt. Analyzujeme potraviny, zemědělské komodity, potravinové doplňky i nové zdroje potravin, například jedlý hmyz. Zaměřujeme se také na obaly a další materiály přicházející do styku s potravinami, ze kterých mohou do potravin migrovat nežádoucí chemické látky. Pomocí moderních analytických metod sledujeme výskyt, přenos a bioakumulaci kontaminantů a získaná data využíváme k odhadu expozice člověka prostřednictvím stravy. Výzkum tak přispívá k hodnocení bezpečnosti potravin a možných zdravotních rizik spojených s chemickou kontaminací.

Organické polutanty a jejich metabolity v organismu
Kolik chemických látek se skutečně dostává do našeho těla a co se s nimi následně děje? Pomocí lidského biomonitoringu sledujeme přítomnost organických kontaminantů v krvi, moči, mateřském mléce a dalších biologických vzorcích. Zaměřujeme se nejen na samotné kontaminanty, ale také na produkty jejich metabolismu a na to, jak se v organismu distribuují, přeměňují a vylučují. Součástí výzkumu jsou také nové a dosud málo sledované látky, u nichž potřebujeme zjistit skutečnou míru expozice populace. Díky pokročilým analytickým metodám dokážeme stanovovat i velmi nízké koncentrace těchto látek v komplexních biologických matricích. Získaná data nám umožňují porovnávat expozici různých skupin obyvatel a lépe porozumět celkové chemické zátěži člověka v rámci konceptu exposomu. Výsledky využíváme k identifikaci skupin s vyšší expozicí, hodnocení možných zdravotních rizik a rozvoji programů lidského biomonitoringu.

Gomersall V., Ciglova K., Parizek O., Rössnerova A., Rössner P.Jr., Sram R.J., Topinka J., Pulkrabova J.: Biomarkers of exposure to polycyclic aromatic hydrocarbons in urine of municipal police officers: impact of inhalation on total exposure. Environmental Science and Pollution Research (2025) 32: 11097–11113. (doi: 10.1007/s11356-025-36342-2)
Kozisek F., Dvorakova D., Kotal F., Jeligova H., Mayerova L., Svobodova V., Jurikova M., Gomersall V., Pulkrabova J.: Assessing PFAS in drinking water: Insights from the Czech Republic's risk-based monitoring approach. Chemosphere (2025) 370: 143969. (doi: 10.1016/j.chemosphere.2024.143969)
Dvorakova D., Pernica M., Svobodova V., Pulkrabova J., Belakova S.: PFAS in the Brewing Chain: Occurrence in Drinking Water and Beer – A Pilot Study. Kvasny prumysl (2026) 72(3): 1207-1214. (doi: 10.18832/kp2026.72.1207)
Parizkova D., Parizek O., Tomasko J., Pitrak M., Pulkrabova J.: Integrated assessment of dermal and inhalation exposure to chlorinated paraffins using personal silicone wristbands and measurement of skin contamination. Environmental Pollution (2026) 406: 128669. (doi: 10.1016/j.envpol.2026.128669)
PARC - European Partnership for the Assessment of Risks from Chemicals (EK, Horizon Europe; 2022-2029)
LUC25019 Komplexní strategie pro zajištění bezpečné produkce jedlého hmyzu s vysokou nutriční hodnotou (MŠMT; 2025-2028)
LUC25123 Zkoumání nutričních přínosů a sledování kontaminantů ve včelích produktech (MŠMT; 2025-2027)
SS07020436 Identifikace a management bodových zdrojů zátěže PFAA v antropogenním vodním cyklu (TAČR; 2024-2026)
QL24010123 Poruchy reprodukce prasat – zátěž chovů škodlivými látkami (MZe; 2024-2028)