V souladu se snahou o zajištění udržitelné produkce potravin vzrůstá v západních zemích (včetně ČR) zájem o hmyz vhodný pro lidskou spotřebu, či využitelný jako krmivo. Hmyz je totiž nejenom bohatým zdrojem nutričně hodnotných bílkovin (až 80 % v sušině), ale často obsahuje i lipidy s velkým podílem esenciálních mastných kyselin, vitamíny (zvláště B12) a další biologicky aktivní látky včetně minerálních látek. Na rozdíl od chovu hospodářských zvířat, chov hmyzu nezatěžuje životní prostředí emisemi skleníkových plynů, minimální jsou také požadavky na ornou půdu a relativně velmi nízká je i spotřeba vody. Hmyz má navíc vyšší poměr konverze krmiva, což znamená, že k produkci stejného množství bílkovin je zapotřebí méně krmiva. V Evropě je jeho zařazení do potravinového řetězce relativně nové a vyžaduje splnění přísných regulačních požadavků. Druhy jako cvrček domácí (Acheta domesticus) nebo larvy potemníka moučného (Tenebrio molitor) jsou postupně uváděny na trh ve formě prášků, sušených nebo mražených produktů. Nicméně bezpečnost a kvalita těchto potravin jsou výrazně ovlivněny faktory, jako jsou složení krmiva, podmínky chovu či technologické postupy zpracování. Tyto proměnné ovlivňují nejen nutriční hodnotu hmyzu, ale i přítomnost potenciálně škodlivých látek, jako jsou těžké kovy, pesticidy, halogenované kontaminanty, přírodní toxiny, či různé alergeny. Navrhovaný projekt se zaměřuje na komplexní výzkum vybraných druhů jedlého hmyzu s cílem optimalizovat jeho chov a minimalizovat rizika spojená s kontaminací. Pozornost bude věnována především dvěma druhům, Acheta domesticus a Tenebrio molitor. Klíčovou součástí výzkumu bude optimalizace krmných substrátů, zejména s využitím místních zdrojů, jako jsou vedlejší produkty potravinářského průmyslu a zpracování zemědělských produktů. Nové krmné směsi budou navrženy tak, aby byly nákladově efektivní, snižovaly odpad ze zemědělství a potravinářského průmyslu a zároveň zajišťovaly vysokou kvalitu chovaného hmyzu. Nutriční analýzy se zaměří na obsah bílkovin a jejich aminokyselinové složení, obsah lipidů a zastoupení mastných kyselin; stanoveny budou též vitaminy či minerály. Pro komplexní zhodnocení dopadu testovaných substrátů na profil biologicky aktivních látek v biomase hmyzu bude realizován cílený metabolomický screening s využitím interní spektrální databáze. Výzkum se bude rovněž zabývat vlivem různých kontaminantů na růst, reprodukci a metabolismus hmyzu, přičemž budou využity moderní analytické metody, které umožní identifikovat nejen mateřské látky, ale i produkty jejich (bio)transformace. Mezi sledované látky budou patřit např. chlorované parafíny, jejichž přítomnost byla překvapivě zjištěna v některých vzorcích hmyzu na od českých chovatelů, pozornost se zaměří i na vybrané pesticidy či biocidy, případně jejich metabolity, jejichž detekce může být důležitá pro interpretaci pozorované vitality daného chovu hmyzu. Specifický důraz bude kladen na biokoncentraci/bioakumulaci těchto látek v tělech hmyzu a jejich potenciální riziko pro lidskou spotřebu. Další originální poznatky přinese studium vlivu glykoalkaloidů, přirozených toxinů brambor, složky přidávané do krmných substrátů jako zdroj vody. Vedle transferu do biomasy hmyzu a jejich vliv na profil lipidů a doprovodných sloučenin v hmyzu v závislosti na krmných substrátech a podmínkách chovu. Projekt přispěje k rozvoji efektivních a bezpečných technologií chovu hmyzu, ale také podpoří širší přijetí hmyzu jako alternativního zdroje bílkovin mezi spotřebiteli. Výsledky výzkumu umožní snížit environmentální zátěž spojenou s produkcí potravin a podpořit přechod k cirkulární ekonomice. Zároveň projekt zapojí mladé vědce a doktorandy z obou řešitelských pracovišť do špičkových výzkumných aktivit, čímž posílí jejich odborný rozvoj a přispěje k inovacím v oblasti udržitelné produkce potravin.

Navržený projekt vychází z kritické analýzy prioritních témat shrnutých v Memorandum of Understanding (MoU) COST Action CA 22105, jejichž řešení není dosud uzavřeno a je tudíž potřebný další integrovaný výzkum. Na plnění cílů se bude podílet tým složený z vědeckých odborníků VŠCHT, Fakulty potravinářské a biochemické technologie, Ústavu analýzy potravin a výživy. 1. Biomonitoring přírodních toxinů a antropogenních kontaminantů v prostředí pomocí medu jako indikátoru Předmět tohoto cíle naplní jednu z priorit definovaných v MoU projektu Akce COST 22105. Jeho splnění přinese rozsáhlá data založená na identifikaci a kvantifikaci významných antropogenních a přírodních kontaminantů v medu a včelích produktech. Data budou následně využita k identifikaci oblastí ČR s vysokým rizikem kontaminace environmentálními faktory a lidskou činností. Hlavním cílem je prozkoumat výskyt dvou významných skupin látek v medu a dalších včelích produktech: antropogenní polutanty (PFAS a rezidua pesticidů) a přirozeně se vyskytující látky (pyrrolizidinové alkaloidy – PA, tropanové alkaloidy – TA). Cíl zahrnuje vývoj analytické platformy využívající hmotnostní spektrometrii s vysokým rozlišením (HRMS) pro screening a identifikaci širokého spektra PA a TA, a rozsáhlý monitoring pro popis kvalitativních i kvantitativních profilů PFAS a reziduí pesticidů ve vzorcích medu. 2. Hodnocení kvality českého medu na základě složení fenolických látek a antioxidační kapacity Výstupem je identifikace profilů fenolických látek v medu a včelích produktech. Kvantifikace fenolických látek ve vzorcích medu z ČR umožní porovnání jejich profilů mezi regiony a sezónními obdobími. Stanovení markerů fenolických látek poskytne spolehlivý nástroj pro autentifikaci medu při ověřování původu a kvality.

Dynamické změny klimatu i vzrůstající světová populace eskalují nároky na restrukturalizaci skladby potravního koše světové populace. Zásadním trendem ve vyspělých zemích je průběžné zvyšování podílu rostlinných potravin a posupné omezování potravin vyrobených ze živočišných proteinů, jako je maso či mléko. Jedním z klíčových faktorů v tomto kontextu je značná ekologická zátěž resp. uhlíková stopa živočišné výroby (emise skleníkových plynů apod.), ale i vyšší energetické nároky. Jedním z perspektivních, ale s výjimkou sóji dosud jen omezeně využívaných zdrojů rostlinných proteinů jsou vedlejší produkty zpracování semen olejnin, v evropských podmínkách především semen řepky olejky a slunečnice roční. Předkládaný projekt se zaměřil na přípravu proteinových koncentrátů připravených z výlisků a pokrutin získaných ´zelenými´ průmyslovými technologiemi, bez použití (neobnovitelného) hexanu, běžného rozpouštědla při konvenčních průmyslových extrakcích. V laboratorním měřítku bude testováno i použití 2-methyloxolanu, obnovitelného rozpouštědla z lignocelulózových odpadů (např. slupky semen). Proteinové koncentráty získané mokrou extrakcí obsahují až 70% bílkovin, ale také další ko-izolované složky obsažené ve výchozí surovině. Nejde jen o látky s antinutričním účinkem, ale bohužel i o řadu sekundárních metabolitů, jako jsou některé polyfenoly a taniny, jež jsou příčinou nežádoucích pachutí (tzv. off-flavour) zvl. hořké či adstringentní, které mohou být dále vneseny do potravin z proteinových koncentrátů vyrobených. Právě tato skutečnost, tedy nežádoucí senzorické vlastnosti koncentrátů rostlinných proteinů, představuje určitou ´barieru´ pro jejich bezvýhradné přijetí konzumenty jako náhrady živočišných potravin. V rámci Akce COST CA 22161 „Future of plant-based food: Bridging the gap of new proteins and FLAVOURsome (FLAVOURsome)“ je právě tato problematika mezinárodní sítí odborníků komplexně řešena. Navržený projekt je příspěvkem k řešení dané problematiky, v rámci řady průmyslových i laboratorních experimentů bude hledáno optimální nastavení podmínek produkce bílkovinných koncentrátů tak, aby došlo nejen k zachování nutriční jakosti a z technologického hlediska důležitých funkčních vlastností proteinů, ale i k minimalizaci obsahu antinutričních a senzoricky nežádoucích látek. Proteinové koncentráty s optimalizovaným složením poté budou použity k přípravě modelových ´vysokoproteinových´ potravin, fermentovaných (kvas) a tepelně zpracovaných (pečivo či chléb) tak, aby byly zhodnoceny jejich senzorické vlastnosti a zmapován osud zbytkových nositelů off-flavour. Na řešení projektu se bude podílet tým zkušených akademických pracovníků VŠCHT; naplánována již byla i mezinárodní spolupráce s partnery reprezentujícími konsorcium Akce COST 22161. Při řešení se využijí progresivní, moderní technologické postupy. Pro charakterizaci fyzikálně-chemických charakteristik proteinových koncentrátů / mouk a výrobků z nich připravených budou použity špičkové analytické techniky.

1.Zmapování obsahu volného asparaginu zrnech pšenice seté, špaldy, žita, ovsa a vybraných pseudocereálií (pohanka, amarant) a zhodnocení jakostních parametrů. 2. Realizace polních experimentů pro posouzení vlivu agrotechnických praktik cílených na snížení asparaginu u vybraných cereálií a optimalizace. 3. Charakterizace změn metabolomu vybraných odrůd cereálií v důsledku aplikace agrotechnických podmínek vedoucích ke snížení volného asparaginu. 4. Zjištění distribuce asparaginu v mlýnských frakcích a posouzení tvorby aroma sušenek z připravených z mouk se sníženým obsahem asparaginu. 5. Ověření potenciálu vakuového pečení získat senzoricky atraktivní produkty s nízkým obsahem akrylamidu. 6. Charakterizace rekombinantní asparaginasy a optimalizace její produkce 7. Vývoj a validace biosensoru pro rychlý screening volného asparaginu v cereáliích a produktech jejich mlýnského zpracování.

1. Harmonizovat stávající metodiky pro analýzu metabolomu a proteomu v souladu s požadavky/závěry pracovní skupiny WG3 konsorcia AtheroNET a na základě aktivit v rámci WG3 této akci. 2. Pomocí metabolomiky a lipidomiky popsat děje probíhající při akutním koronárním syndromu, cévní mozkové příhodě a rozdíly mezi nimi. 3. Pomocí proteomiky popsat děje probíhající při akutním koronárním syndromu, cévní mozkové příhodě a rozdíly mezi nimi. 4. Pomocí integrace výsledků z analýz metabolomu, lipidomu a proteomu identifikovat narušené/aktivované metabolické dráhy a identifikovat potenciální cíle léčby.

METROFOOD-CZ je jedinečná výzkumná infrastruktura pro oblasti potravin a výživy. Jejím hlavním cílem je provozovat zařízení pro nový interdisciplinární výzkum v oblastech od primární zemědělské výroby, zpracování a technologie potravin, až po kvalitu, autenticitu, bezpečnost a vysledovatelnost potravin, surovin, produktů a doplňků stravy, a tento výzkum podporovat. METROFOOD-CZ poskytuje otevřený přístup nejenom v oblasti využití špičkového přístrojového vybavení pro analýzu zemědělských produktů a potravin, možnosti experimentů na pokusných políčkách a stájích, vývoji nových potravinářských výrobků a testování inovativních technologií, ale nabízí i špičkové odborníky v oblasti agro-potravinářského sektoru a příslušné metrologii.

bude doplněno

V potravinách a krmivech se vyskytují různé toxické látky, představující hrozbu pro lidi i zvířata. Některé z těchto sloučenin vytvořil člověk, jiné jsou rostlinného nebo mikrobiálního původu. Mezi nejrozšířenější přírodní toxiny patří mykotoxiny, přičemž fusariové toxiny jsou hlavními kontaminanty obilovin. Nejtoxičtějšími mykotoxiny ze skupiny trichothecenů jsou zejména toxiny T2 a HT2, které způsobují akutní toxicitu i skryté kumulativní účinky. Konjugovaným mykotoxinům v rostlinných potravinách, zejména mono-/oligoglykosidům mykotoxinů, je nyní věnována velká pozornost vzhledem k jejich předpokládané biologické dostupnosti a souvisejícím zdravotním rizikům. Přestože pokročilé analytické metody mohou detekovat volné mykotoxiny, kvantifikace jejich "maskovaných" forem, jako jsou glykosidy, není snadným úkolem; existuje obrovské množství izomerů a chybí vhodné analytické standardy. Cílem projektu je nejen biosyntéza těchto standardů, ale také získání relevantních informací o mikrobiální biotransformaci T2/HT2-(oligo)glykosidů a biologické dostupnosti a toxicitě těchto sloučenin.

Projekt reaguje na aktuální potřeby dozorových orgánů, zjm. SZPI, která postrádá spolehlivé a validované postupy pro efektivní kontrolu specifických potravinových komodit. Předmětem projektu bude zjm. vývoj a validace moderních molekulárně-biologických a chemických metod pro identifikaci a kvantifikaci vybraných druhů kávy, koření a bylinných čajů, vč. případných adulterantů. Výběr komodit reflektuje konzultace se zástupci z řad výrobců a prodejců potravin, jakož i konzultační podporu SZPI, což zajistí využitelnost výsledků v kontrolní praxi. Projekt bude řešen v rámci multidisciplinárního konsorcia, které propojí expertízu výzkumných institucí disponujících akreditovanými laboratořemi pro DNA i metabolomickou analýzu potravin (CARC, VŠCHT). Použity budou pokročilé DNA metody (např. qPCR, dPCR, MOL-PCR, sekvenování) doplněné chemickými technikami. Klíčovým prvkem projektu je využití DNA analýz, které umožňují spolehlivou autentizaci na úrovni druhu či rodu. Tyto přístupy představují vysoce citlivý, specifický a reprodukovatelný nástroj nezávislý na vnějších faktorech, jako je způsob zpracování suroviny nebo podmínky růstu rostlin. Díky možnosti multiplexní detekce lze v jednom testu identifikovat a kvantifikovat více cílových složek i potenciálních adulterantů, což významně zvyšuje efektivitu a šetří náklady. Chemické analýzy mohou významně doplnit molekulárně-biologická stanovení, například odhalením použití spentu, příměsí barviv apod., a zajistit komplexní analýzu pro zachycení všech možných metod falšování. Tato spolupráce zajistí praktickou využitelnost výsledků a jejich rychlý transfer do kontrolní praxe. Výstupem budou certifikované, rutinně použitelné metodiky, určené pro akreditované laboratoře zapojené do státního dohledu nad kvalitou potravin. Důraz bude kladen na standardizaci, reprodukovatelnost a možnost multiplexní detekce a kvantifikace. Projekt tak významně přispěje ke zvýšení transparentnosti trhu s rostlinnými produkty a ochraně spotřebitele.

Projekt je zaměřen na vývoj a výzkum nových komplexních technologií ochrany polní zeleniny s cílem omezit rezidua pesticidů ve sklizených i zpracovaných produktech a podpořit šetrnější pěstování zeleniny. První část projektu bude věnována stanovení dynamiky degradace pesticidů v polní zelenině s cílem optimalizace systémů integrované/nízkoreziduální a bezreziduální produkce. Na vybrané druhy zeleniny budou v různých termínech aplikovány POR povolené v ČR a okolních zemích, přednostně nově registrované nebo s nedostatečnými modely degradace. V předem stanovených termínech až do sklizně budou odebírány vzorky zeleniny pro analýzy reziduí pesticidů a jejich případných relevantních metabolitů, které budou probíhat v Metrologické a zkušební laboratoři VŠCHT Praha. U vybraných druhů zelenin budou pro doplnění výsledků z maloparcelních pokusů provedeny odběry vzorků zeleniny na rozbor reziduí pesticidů u pěstitele. V další části projektu bude ověřován vliv perspektivních agrotechnických zásahů a nechemických metod regulace škodlivých organismů (sítě proti hmyzu u brukvovité zeleniny, plečkování a netkané textilie – redukce dávek půdních herbicidů) na minimalizaci reziduí pesticidů ve sklizených produktech a vyhodnocena účinnost těchto systémů z různých aspektů (např. výnos, kvalita produktů). Nechemická ochrana bude také využita u jedné z variant technologických pokusů, kdy budou porovnávány výnosy a jakost produktů zeleniny sklizené z různých technologií pěstování zeleniny (bez syntetických pesticidů, konvenční přístup a dva různé integrované přístupy). U produktů sklizených z těchto technologických variant bude také hodnocen vliv základního zpracování produktů (např. loupání, sušení, lyofilizace) na změnu obsahu reziduí. V další části projektu bude hodnocena účinnost nových přípravků na ochranu rostlin proti významným škůdcům zeleniny.

Projekt reaguje na aktuální výzvy v oblasti bezpečnosti a kvality krmiv v zemědělské výrobě. Mykotoxiny představují závažné a rozšířené kontaminanty, které negativně ovlivňují zdravotní stav a produkční parametry hospodářských zvířat. Cílem projektu je vývoj nového typu krmného doplňku založeného na synergii dvou klíčových principů: (1) adsorpce mykotoxinů pomocí kombinace aktivovaných přírodních látek (jíly, huminové kyseliny, biouhel, kvasinkové stěny, mikrořasy) a (2) ochrana organismu prostřednictvím fytogenních látek s antioxidačním, protizánětlivým a cytoprotektivním účinkem. Návrh řešení je založen na identifikaci a optimalizaci materiálů s vysokou adsorpční kapacitou, jejich fyzikálně-chemické charakterizaci a cílené kombinaci pro maximální účinnost proti klíčovým mykotoxinům (deoxynivalenol, zearalenon, T-2 toxin, fumonisiny). Dále budou vybrány a testovány rostlinné extrakty schopné zmírnit škodlivé účinky těchto kontaminantů na tkáně a imunitní systém zvířat. Funkčnost a účinnosti navrženého řešení bude nejprve ověřena metodami in vitro, které představují první stupeň předvýběru účinných látek. Naprosto klíčové pro ověření účinku adsorbentů budou experimenty in vivo, na které bude kladen velký důraz. Pokusy na zvířatech (prasata a drůbež) představují finální krok k zavedení produktu do praxe. Jednotlivé pokusy in vivo jsou navrženy tak, aby maximálně reflektovaly účinnost sorbentů z pohledu krátkodobého i chronického působení (koncepce krátkodobých i dlouhodobých expozic mykotoxinů v dietě). Projekt přináší inovativní a komplexní přístup, který je plně v souladu s cíli Programu aplikovaného výzkumu NAZV, zejména v oblasti zvyšování kvality krmiv, zdraví a welfare zvířat, a posilování udržitelnosti zemědělské produkce. Veškeré krmná aditiva, která budou v projektu využívána jsou legislativně schválena pro použití ve výživě zvířat dle zákona č. 91(1996 Sb. A vyhlášky č. 295/2025 Sb., tak přímo dle platných předpisů EU (Nařízení ES č. 1831/2003).

Brambory (Solanum tuberosum) si celosvětově udržují status jedné z klíčových plodin. Vedle nutričně významných složek obsahují také přírodní toxiny, glykoalkaloidy (GA) α-solanin a α-chakonin. V případě jejich vyššího obsahu může konzumace brambor představovat zdravotní riziko. Evropská komise (2022/561/EU) znovu doporučila se zaměřit na koncentrace α-solaninu a α-chakoninu,v bramborách a výrobcích z brambor, ale i produktů jejich degradace, β-, γ-solaninu/chakoninu a aglykonu solanidinu. Předkládaný projekt reaguje na tuto výzvu. Velmi důkladně se věnuje problematice GA počínaje odrůdovou variabilitou obsahu GA, technologiím pěstování, vlivu zpracování (různé způsoby dezintegrace) brambor a podmínkám prodeje. Důraz bude kladen na zlepšení podmínek uplatnění brambor na trhu nalezením optimální kvality osvětlení - volba vhodných vlnových délek a on-line nastavení osvětlení pomocí čidel (při využití principů IoT a AI), testovány budou i obaly s light-blocking složkou. Tato opaření směřují k minimalizaci kumulace GA při zelenání. Pozornost bude věnována i odpadům po loupání hlíz. Bramborové slupky jsou tradičně využívány k výrobě krmiv, hnojiv nebo jako surovina pro výrobu bioplynu, což ale představuje minimální využití potenciálu tohoto biologického materiálu, ať již z pohledu jeho nutričních, antioxidačních, antimikrobiálních, apoptotických, chemoprotektivních a protizánětlivých vlastností. Z tohoto důvodu bude realizována modelová studie extrakčních procesů vedlejších produktů zpracování brambor pro snížení koncentrace GA jako základ pro vhodnější využití těchto produktů v „zero waste“ zpracovatelském režimu. V neposlední řadě bude sledována antimikrobiální aktivita GA vůči fytopatogenům i škůdcům brambor, byl již popsán i možný efekt GA na půdní mikrobiální společenstva, ale detailnější informace o osudu GA v průběhu kompostování, vlivu na kompostovací proces a selektivitu vůči půdním bakteriálním společenstvům jsou jen velmi omezené.

Cílem projektu je vytvoření podmínek pro rychlé spuštění pilotní fáze monitorování spotřeby a používání aromatických látek v potravinách na trhu ČR, v souladu s čl. 20 nařízení (ES) č. 1334/2008. V první fázi bude realizován vývoj a certifikace laboratorních metod pro spolehlivou analýzu 5 vybraných látek určených k aromatizaci potravin (kofein, theobromin, kumarin, pulegon a kys. kyanovodíková) v 5 kategoriích průmyslově vyráběných potravin. Následně proběhne monitoring uvedených látek napříč spotřebním košem tak, aby získaný soubor dat o konzumní spotřebě těchto látek reprezentativní částí populace ČR mohl být předán EFSA. Údaje o dietární expozici konzumentů látkami k aromatizaci potravin umožní predikci jejich vlivu na zdraví a potažmo opatření k ochraně konzumentů i trhu ČR.

Cílem projektu je první náhled do zátěže environmentálními polutanty ve vybraných chovech prasat a otestování, nakolik může tato zátěž ovlivnit reprodukci prasat. V projektu budou vyvíjeny postupy, jak nepříznivé dopady těchto polutantů potlačit. Projekt se soustředí kromě jiných polutantů na polyfluorované a perfluorované alkyly (PFAS). Ty se hojně vyskytují v životním prostředí a pro svou stabilitu jsou označovány jako „věčné chemikálie“. Připravované výrazné omezení používání PFAS v zemích EU tedy nepovede k jejich úplnému vymizení a dopady na zdraví zvířat i lidí budou ještě dlouho přetrvávat. První sonda do českých chovů prasat odhalí, jak významný problém PFAS představují v našich podmínkách. Zároveň projekt poslouží jako východisko pro eliminaci zdrojů případné kontaminace chovů.

1. Optimalizace teplotních režimů pečení pro různé typy pecí: Hlavním cílem je optimalizovat teplotní režimy pečení při dosažení požadovaných organoleptických parametrů pekařských výrobků (včetně minimálního obsahu procesních kontaminantů). Toho by mělo být dosaženo při co nejnižší spotřebě tepla a tepelných ztrátách, včetně ztrát při chlazení výrobků. 2. Vývoj univerzálního modelu a metodiky pro optimalizaci pečení: Na základě optimalizace teplotních režimů bude vytvořen model a metodika pro efektivní pečení chleba a pšeničného pečiva, přizpůsobené pro praktické využití v pekárnách. 3. Vývoj softwaru pro optimalizaci pečícího procesu: Cílem je vytvořit intuitivní, průmyslově ověřený software pro pekárny, který minimalizuje spotřebu energie a zvyšuje efektivitu a produktivitu.

Cílem interdisciplinárního projektu je vypracování progresivní strategie bioprospekce rostlinných materiálů, jejichž potenciál, coby zdroje unikátních bioaktivních sloučenin, dosud nebyl plně využit. Výzkum se zaměří na (i) květní odpad při ´indoor´ produkci čnělek šafránu setého, a (ii) květy cíleně pěstované chrpy polní, rostliny mizející z českého ekosystému. Realizována bude multifaktorová optimalizace extrakčního procesu, klíčovými kritérii budou progresivními postupy stanovené fytochemické profily extraktů a spektrum zvolených biologických aktivit. V navazující fázi bude optimalizována technologie nano-enkapsulace bioaktivních složek, tak aby byly získány vysoce funkční komponenty pro výrobu dermokosmetiky s efekty požadovanými cílovým spotřebitelem.

Cílem projektu je, pomocí činností výzkumného centra „Voda“, přispět k lepšímu poznání v oblastech: - budoucích požadavků na vodu v podmínkách a)změny klimatu i b)touto změnou vyvolaných modifikací společnosti, - porovnání budoucích požadavků na vodu s množstvím disponibilní vody ovlivněným klimatickou změnou a určení deficitních území, - vlivu klimatické změny na ekosystémy, vlivu pokračujícího antropogenního ovlivnění vodního a na vodu vázaného prostředí, - vstupů, množství, cest a vlivu znečištění v aktuálních ukazatelích způsobujících nedosažení dobrého stavu vod, - snižování množství a míry znečištění v průmyslových odpadních vodách. Pomocí nových poznatků, zjištěných v rámci činnosti centra a pomocí jejich šíření bude možné přispět k větší resilienci společnosti následujícími způsoby: - přípravou adaptačních i mitigačních opatření, posouzením jejich účinnosti a to jednotlivě, v rámci jejich soustav i v rámci zapojení více jejich druhů, - optimalizací jejich návrhu z hlediska jejich účinnosti i ekonomické efektivnosti, - zlepšením, případně alespoň zachováním dobrého stavu složek životního prostředí v podmínkách změny klimatu. Projekt zajistí řešení aktuálních dlouhodobých výzkumných úkolů, které vyžadují potřebný čas a kapacity. Projekt je zaměřen zvláště na Specifický cíl 1 Programu, tj. zejména na problematiku vodního hospodářství, sucha, zmírňování jeho dopadů na lidská sídla, přírodu a zásobování obyvatelstva vodou. Klade si za cíl, stát se ve své oblasti významným příspěvkem pro vytvoření klimatického balíčku ČR. Věnuje se také ovšem i problematice povodní a to právě se zaměřením na aspekty ovlivnění povodní změnou klimatu. Cílem Projektu je také přispět k naplnění a aktualizaci základních koncepcí na úrovni státu i regionů, zejména Strategie přizpůsobení se změně klimatu, Koncepce ochrany před následky sucha, Národních plánů povodí a Plánů pro zvládání povodňových rizik. Výsledky projektu budou mít odraz také v oblasti legislativní.

Prvním cílem projektu je identifikovat bodové zdroje vnosu perfluoralkylových kyselin (PFAA, včetně PFOA) do antropogenního vodního cyklu. Proto nejprve vyvineme pasivní vzorkovač PFAA pro městské a průmyslové odpadní vody i skládkové výluhy, čímž umožníme managment těchto koncentrovaných zdrojů PFAA před jejich zředěním ve stokové síti a prostředí. Vlastní vzorkovací kampaní popíšeme vliv těchto zdrojů na zátěž PFAA v antropogenním vodním cyklu včetně stokové sítě, ČOV, povrchových vod až po výrobu vod pitných. Dále detailně popíšeme mechanismy odstraňování PFAA na ČOV a pro provozovatele a vlastníky vodohospodářské infrastruktury vytvoříme matematický model, který jim umožní efektivně řešit zátěž PFAA na území ČR.

Cílem projektu je vývoj nových materiálů schopných eliminovat endotoxiny a mykotoxiny z gastrointestinálního traktu monogastických zvířat. Mykotoxiny jsou palčivý problém, napříč celým agrárním sektorem již několik dekád. Problematika endotoxinů v krmivech rezonuje poslední roky a nabývá na významu. Obě skupiny toxinů působí v zemědělské prvovýrobě značné ekonomické ztráty. Projekt dá šanci vzniknout zcela unikátní kombinaci látek na přírodní bázi (jílovité materiály a uhlíkaté materiály - biouhel), které budou aktivovány s cílem zvýšit afinitu k hospodářsky významným myko a endotoxinům. Na projektu se bude podílet konsorcium složené ze špičkových pracovišť v čele s firmou Addicoo Group, která je dlouhodobě jedním z předních lídrů ve vývoji krmných doplňků pro hospodářská zvířata.

Cílem jsou nové produkty z obnovitelných zdrojů v návaznosti na strategii oběhového hospodářství využívající ekologicky šetrné technologie řešící jednotlivé prvky EGD týkající se aktuálních společenských a ekologických problémů. Efektivní využití odpadů pocházejících ze zemědělství, živočišné výroby či lesnictví i různých vyřazených staveb, elektrozařízení a plastů k získávání biostimulantů ze zeleného hydrolyzátu z živočišných odpadů, zemědělské rekultivace skládek směsným biouhlem s biostimulanty pro rychle rostoucí dřeviny, nové biopesticidy pro náhradu chemických pesticidů; katalyzátory pro syntézu petrochemických látek z etanolu na bázi lignocelulózových materiálů, ropné produkty z kompletní recyklace plastů, zelená energie opětovným využitím vyřazených solárních panelů atd.

Cílem projektu je, pomocí činností výzkumného centra „Voda“, přispět k lepšímu poznání v oblastech: - budoucích požadavků na vodu v podmínkách a)změny klimatu i b)touto změnou vyvolaných modifikací společnosti, - porovnání budoucích požadavků na vodu s množstvím disponibilní vody ovlivněným klimatickou změnou a určení deficitních území, - vlivu klimatické změny na ekosystémy, vlivu pokračujícího antropogenního ovlivnění vodního a na vodu vázaného prostředí, - vstupů, množství, cest a vlivu znečištění v aktuálních ukazatelích způsobujících nedosažení dobrého stavu vod, - snižování množství a míry znečištění v průmyslových odpadních vodách. Pomocí nových poznatků, zjištěných v rámci činnosti centra a pomocí jejich šíření bude možné přispět k větší resilienci společnosti následujícími způsoby: - přípravou adaptačních i mitigačních opatření, posouzením jejich účinnosti a to jednotlivě, v rámci jejich soustav i v rámci zapojení více jejich druhů, - optimalizací jejich návrhu z hlediska jejich účinnosti i ekonomické efektivnosti, - zlepšením, případně alespoň zachováním dobrého stavu složek životního prostředí v podmínkách změny klimatu. Projekt zajistí řešení aktuálních dlouhodobých výzkumných úkolů, které vyžadují potřebný čas a kapacity. Projekt je zaměřen zvláště na Specifický cíl 1 Programu, tj. zejména na problematiku vodního hospodářství, sucha, zmírňování jeho dopadů na lidská sídla, přírodu a zásobování obyvatelstva vodou. Klade si za cíl, stát se ve své oblasti významným příspěvkem pro vytvoření klimatického balíčku ČR. Věnuje se také ovšem i problematice povodní a to právě se zaměřením na aspekty ovlivnění povodní změnou klimatu. Cílem Projektu je také přispět k naplnění a aktualizaci základních koncepcí na úrovni státu i regionů, zejména Strategie přizpůsobení se změně klimatu, Koncepce ochrany před následky sucha, Národních plánů povodí a Plánů pro zvládání povodňových rizik. Výsledky projektu budou mít odraz také v oblasti legislativní.

Kratom a nové synteticky připravené fytokanabinoidy jako je HHC, THCP a další, se staly velmi výrazným fenoménem posledních let. Všechny produkty obsahující tyto látky jsou prodávány bez jakéhokoli omezení a vznikla tak velmi početná základna uživatelů. I přes plánovanou kontrolu těchto látek lze očekávat vysoké množství akutně intoxikovaných, kteří mohou být ovlivněni během řízení motorových vozidel. Aktuálně však nejsou k dispozici terénní testy průkazu intoxikace ze slin a dopravní policie tak nemá nástroj kontroly a následných sankcí takto ovlivněných řidičů. Projekt tento problém řeší jak vytvořením certifikovaných terénních testů pro předběžný průkaz akutní intoxikace, tak i konfirmačního nástroje pomocí certifikovaných metod kvantifikace těchto látek v krevní plasmě metodou LC-MS.

V současné době stále více narůstá spotřeba nelegálních omamných a psychotropních látek (OPL) napříč celou společností. Tím vyvstává nutnost rychlé a přesné analýzy zadržených OPL přímo v terénu. Pro tyto účely již existují různá řešení např. v podobě vybarvovacích testů (např. NIK testy), Ramanovy spektrometrie, či přenosných FTIR spektrometrů. Každá z těchto metod má však své limity a proto jsou snahy nalézt univerzálnější řešení. Jako vhodnou alternativou těchto metod se nabízí NIR spektrometrie, která by umožnila bez destrukce vzorku podat kvalitativní a kvantitativní výsledky měření v řádu sekund, a to bez nutnosti manipulace se vzorkem či jeho předúpravy, bez nutnosti investic do spotřebního materiálu a rovněž by umožnila také provádět analýzy přes transparentní obaly.