Má aplikace hnojiv vliv na výskyt organických kontaminantů v půdě?
Autor: | Bc. Šárka Hubálková |
Ročník: | M2 |
Ústav: | Ústav analýzy potravin a výživy |
Školitel: |
doc. Ing. Jana Pulkrabová, Ph.D., Ing. Andrea Švarcová |
V zemědělské produkci jsou často z důvodu zlepšení vlastností půdy a vyšších výnosů využívané různé typy hnojiv. Aplikace organických hnojiv, jako je hnůj nebo odpadní kal, na zemědělskou půdu však může vzhledem k potenciálnímu obsahu nežádoucích látek představovat riziko pro životní prostředí. Cílem této studie bylo posoudit vliv různého způsobu hnojení na výskyt perfluoralkylovaných sloučenin (PFAS), bromovaných retardérů hoření (BFR), polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU), polychlorovaných bifenylů (PCB), organochlorových pesticidů (OCP) a tzv. „musk“ sloučenin v půdách pocházejících ze čtyř lokalit České republiky. Jako analytická koncovka pro vyšetření přítomnosti zmíněných látek v extraktech půdy byla využita (i) ultra-účinná kapalinová chromatografie ve spojení s tandemovou hmotnostní spektrometrií: PFAS, některé BFR, (ii) plynová chromatografie s (tandemovou) hmotnostní spektrometrií: musk sloučeniny, OCP, PCB a BFR a (iii) kapalinová chromatografie ve spojení s fluorescenčním detektorem: PAU. Hladiny v půdách byly velmi variabilní, pro jednotlivé skupiny se pohybovaly v rozsahu <0,30 – 3,15 µg/kg sušiny (PFAS), 0,44 – 12,1 µg/kg sušiny (PCB), 0,01 – 16,7 µg/kg sušiny (BFR), 3,28 – 51,3 μg/kg sušiny (OCP), 2,19 – 76,9 µg/kg sušiny (musk sloučeniny) a 87 – 808 µg/kg sušiny (PAU). Získané výsledky ukazují, že významným zdrojem kontaminantů je především odpadní kal, což bylo prokázáno zejména pro PCB, PFAS, některé BFR a musk sloučeniny.