Extrahovatelnost pesticidů z reálně kontaminovaných vzorků metodou QuEChERS
Autor: | Bc. Dana Schusterová |
Ročník: | M1 |
Ústav: | Ústav analýzy potravin a výživy |
Školitel: | Ing. Jana Kováčová; prof. Ing. Vladimír Kocourek, CSc. |
Pro rutinní analýzu reziduí pesticidů v potravinách nalezla v posledních letech velmi široké uplatnění multireziduální metoda QuEChERS. Postup této metody se skládá ze dvou kroků: třepání vzorku s extrakčním činidlem (acetonitril), následované třepáním po přídavku anorganických solí (NaCl a MgSO4), které podporují přechod analytů do acetonitrilu. V nedávných studiích bylo poukazováno na několik faktorů, které mají vliv na extrahovatelnost reziduí, zejména se jednalo o délku a intenzitu prvního třepání vzorku s acetonitrilem a počáteční teplotu vzorku. V rámci předkládané studie byl sledován vliv délky manuálního třepání při extrakci acetonitrilem (1, 2 a 15 minut) a vliv teploty vzorku (vzorky mražené a při laboratorní teplotě) na výtěžnost reziduí. Rezidua pesticidů v získaných extraktech byla identifikována a kvantifikována technikou ultra účinné kapalinové chromatografie ve spojení s tandemovou hmotnostní spektrometrií (UPLC-MS/MS).
Ve vzorcích ovoce bylo sledováno celkem 29 pesticidů s poměrně širokým rozpětím polarity. Z výsledků jednotlivých modifikací metody vyplynulo, že délka třepání nemá významný vliv na výtěžnost analytů ze vzorků extrahovaných za laboratorní teploty a tyto nálezy byly srovnatelné i v případě 15-ti minutového třepání mražených vzorků.