Vliv poškození brambor na hladiny glykoalkaloidů a kalysteginů

Lilek brambor (Solanum tuberosum) představuje jednu z nejvýznamnějších plodin, která je určená k lidské výživě. Hlízy brambor obsahují řadu biologicky aktivních látek s pozitivními, ale i negativními účinky (toxické sekundární metabolity), které mohou představovat případné riziko v bezpečnosti potravin. Vznik těchto látek v hlízách brambor může být ovlivněn několika faktory: klimatickými podmínkami, lokalitou pěstování či stresem rostliny během pěstování a skladování.

Pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie ve spojení s vysokorozlišovací hmotnostní spektrometrií (HPLC‒HRMS) byly sledovány změny obsahu toxických sekundárních metabolitů (glykoalkaloidy a kalysteginy) v devíti švédských odrůdách brambor ze sklizně roku 2014 a 2015. Hlízy brambor byly podrobeny mechanickému posklizňovému poranění a exponovány světlu bezprostředně po sklizni a také po šesti měsících skladování. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že obsah glykoalkaloidů na rozdíl od kalysteginů je závislý jak na odrůdě, délce skladování, tak i na poškození hlíz brambor.