Stanovení organických forem selenu v mikroskopických řasách bohacených selenem

Mikroskopické řasy, které jsou kultivované na živném médiu obsahujícím selen ve formě seleničitanu, jsou schopny v závislosti na druhu řasy v různé míře začlenit tento prvek do buněk. Nejběžnějšími sloučeninami jsou aminokyseliny selenocystein a selenomethionin, které se vyskytují ve volné formě nebo se stávají součástí peptidových řetězců. Abychom porozuměli biologickému významu selenu a jeho metabolismu, potřebujeme co nejlépe specifikovat formu jeho výskytu.

Za účelem stanovení selenových aminokyselin začleněných do proteinů, byla optimalizována metoda enzymové hydrolýzy s využitím proteasy ze Streptomyses griseus, kde klíčovým krokem je dezintegrace buněčné stěny mikrořasy. Pevnost a stabilita buněčné stěny může být příčinou nižší výtěžnosti selenu z řasové biomasy. Na řase Vischeria helvetica, která v předběžném testování vykazovala výrazně pevnější buněčnou stěnu, byly testovány tři metody fyzikální dezintegrace buněk (i) balotina, (ii) šokové zmrazení vzorku a (iii)ultrazvuková jehla. V hydrolyzátech bylo sledováno nejen zastoupení selenových aminokyselin a jejich derivátů, ale byl porovnán i celkový aminokyselinový profil biomasy mikrořasy. K tomuto účelu byla využita technika U-HPLC‒HRMS/MS (Q-Exactive Plus).