Potraviny – možný zdroj perfluoralkylovaných sloučenin?
Autor: | Bc. Renata Stehlíková |
Ročník: | M1 |
Ústav: | Ústav chemie a analýzy potravin |
Školitel: | Ing. Jana Pulkrabová, Ph.D., Ing. Petra Hrádková |
Potraviny jako možný zdroj expozice člověka perfluoralkylovanými sloučeninami (PFAS) je v současné době velmi aktuální téma. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA -European Food Safety Authority), vyzval v letech 2008 a 2010 členské státy Evropské unie ke sledovaní PFAS v potravinách. V roce 2009 byl zahájen evropský projekt PERFOOD (PERFluorinated Organics in Our Diet), který se zabývá (i) sledováním PFAS v lidské stravě, (ii) nalezení možných cest kontaminace potravin z životního prostředí, (iii) identifikací PFAS v obalových materiálech a zhodnocení jejich příspěvků v kontaminaci potravin a nápojů.
V prvním kole tohoto projektu byly vyšetřeny běžně konzumované potraviny (maso, ovoce a zelenina, nápoje atd.) čtyř evropských zemí – ČR, Belgie, Itálie a Norska. Na základě těchto výsledků byly v roce 2011 analyzovány pokrmy (snídaně, obědy i večeře), vnitřnosti (kuřecí, vepřová a králičí játra, ledviny a srdce) a jídla z rychlého občerstvení. Sledováno bylo 25 cílových analytů modifikovanou extrakční metodou QuEChERS s analytickou koncovkou UHPLC-MS/MS. Nejvyšší nálezy (? PFAS) byly zjištěny ve vzorcích vajec (524 ng/kg z Belgie), vnitřností (238 ng/kg v králičích játrech z ČR), v rybách a mořských plodech (4704 ng/kg v měkkýších z Itálie) a čínských jídlech (v průměru 253 ng/kg z ČR).